Jak na dřevostavbu

Postup při výstavbě našeho bydlení.

Podlahy a vytápění

Dlouho jsme se rozmýšleli nad vlastním řešením vytápění. V přízemní části domu jsme chtěli podlahové vytápění a v patře radiátory. Tepelné vlastnosti dřevostavby, pokud je správně provedena izolace, jsou velmi dobré. Když zatopíme, je za chvilku teplo, a v kombinaci s podlahovým vytápěním je splněna i vlastnost akumulace. Náklady na vytápění se opravdu snižují asi na polovinu proti zděné stavbě o stejné velikosti. Samozřejmě za předpokladu že srovnáváme  zděné stavby versus dřevostavby při vytápění „ekologickými“ palivy (pokud se tak dá nazvat vytápění elektřinou, dřevem apod.). Denní teplotu udržujeme na hodnotě 22°C.

Vytápění

Plyn v naší lokalitě není, tak se vše odvíjelo od variant elektrického vytápění a možnosti akumulace tepla. Tepelné čerpadlo jsme vzhledem k velkým pořizovacím nákladům a nárokům na prostor zavrhli. Pozemek máme slunný, tak chceme  „někdy“ v budoucnu využít na přitápění sluneční kolektory.

Projektant nám tedy vymyslel variantu s jednou velkou dvojitou nádrží – bojler uvnitř  akumulační nádrže. Vlastní nahřívání nádrže mělo být přes solární panel nebo pomocí elektrického kotle. Kromě tohoto vytápění jsme měli v úmyslu postavit krb s krbovou vložkou a rozvodem teplovzduchu do všech místností. Našim cílem bylo omezit závislost na elektřině např. v případě výpadku. Zde se bohužel projevila základní chyba, že jsme projekt nezadali jedné projekční kanceláři ke kompletnímu zpracování. Heslo „papír snese všechno“ přesně ukázalo základní nedostatky v komunikaci projektantů. Ve výsledku nebylo místo, kudy by šlo protáhnout horkovzdušné potrubí napříč domem bez narušení statiky domu, nebo případného razantního snížení stropu.

Strojovna

Nakonec jsme dostali tip na opravdu dobrého topenáře a krbaře. S jejich pomocí jsme zrealizovali variantu krbu s výměníkem (3kW vzduch/12kW voda), který nahřívá vodu pro akumulační nádrž, nebo bojler. Výpadek elektřiny oběhových čerpadel je řešen přes záložní zdroj UPS. Vytápění akumulační nádrže krbem je naprosto bezproblémové a plně funkční.

Dále jsem se rozhodl zrušit elektrický kotel a dvojitou nádrž (bojler uvnitř  akumulační nádrže). Osadili jsme samostatný bojler pro TUV (300 l) a samostatnou akumulační nádrž (850 l). Ohřev bojleru zajišťuje topná spirála 4,5kW. Ohřev akumulační nádrže nyní zajišťují dvě topné spirály 6kW a 4,5kW. Přes léto tedy nahřívám jen bojler, přes zimu obojí a vše na noční proud (tarif 8 hod. akumulace), nebo pomocí krbu. Z akumulační nádrže jde potom rozvod do podlahového vytápění v přízemí a do radiátorů v patře.

Regulaci spínání oběhových čerpadel topení zajišťuje programovatelný týdenní termostat a logika hlídání teplot vstupu a výstupu z topného okruhu. Neodchází tak ke zbytečnému odčerpávání tepla z akumulační nádrže.

Podlahy

Realizační firma dodělala hydroizolace uvnitř stavby a nastoupil topenář. Kolem stěn umístil cca 1 cm široký dilatační pásek. Vyskládal podlahu 10 cm vysokou vrstvou polystyrenu,  pouze místo pod krbem bylo vynecháno a posléze vybetonováno. Na polystyren byla umístěna igelitová fólie.

Postupně roztáhli hadice podlahového vytápění a uchytili speciálními sponami. Na radu topenáře jsme nechali v každém pokoji (části domu) natáhnout samostatnou smyčku. Je tedy možné bez problémů na rozvodnici podlahového vytápění regulovat teplotu pro každou místnost samostatně.

Rozvodnice topení

Nakonec se podlahy zalévaly anhydridem. Po dvou dnech byla podlaha pochozí. Tady došlo k největšímu zdržení ve stavbě domu. Ačkoliv bylo léto, podlahy i při intenzivním větrání neschly. Ani po cca měsíci a půl nebylo možné pokračovat pokládáním čistých podlah. Bylo nutné začít rychle v podlaze topit.

Podlahové vytápění

Komentář k “Podlahy a vytápění”

  1. Martin :

    Neuvazovali ste s betonom kvoli lepsej akumulacii (najma v lete)? Kolko cm ste davali anhydridu?

  2. admin :

    Skladba podlahy 10 cm polystyren, 5 cm anhydrid. Těch 5 cm anhydridu je minimum. Záleží na rovnosti základové desky. Někde nám to udělalo i 6-7 cm výšky anhydridu.

  3. Martin :

    Nemate v dome teraz v lete teplo? Neriesili ste vobec vzduchotechniku?

  4. admin :

    Dům je slušně izolovaný. V létě nejvíce větráme v noci. Přes den jsme v práci a odpoledne je v domě, také díky žaluziím, okolo max. 25°C.
    Rekuperaci, nebo klimatizaci jsme nechtěli, protože naše děti špatně snáší klimatizované prostory. Nechtěli jsme riskovat nakonec třeba zbytečné náklady. Jediné co bych doporučil je odsávání par z koupelen.
    Osobně si myslím, že rekuperace není špatná věc. Je potřeba to s projektantem dobře probrat, v návaznosti s tím je potom řešení spalovacího vzduchu pro krb, digestoř aj. Špatná kombinace může narušit tah komína.

  5. Martin :

    Hm, zaujimave, prehrievania drevostavby je vec ktorej som sa najviac obaval. Takze som viac v klude pretoze sa chystame tiez dobre zateplit (do podlahy 20 cm EPS). Pre zaujimavost pripajam nas web kde chcem celu stavbu dokumentovat 🙂
    http://sites.google.com/site/nasadrevostavba/

  6. Jan :

    Dobrý den. Tu jsem narazil na kamna s výměníkem http://www.levnekrby.cz/zajimavosti/jak-topit-v-krbovych-kamnech-s-vymenikem/
    Dá se to také nějak propojit s podlahovým?
    Děkuji

  7. admin :

    Z krbu vám poleze voda o teplotě přesahující 60°C a tu do podlahy pustit nemůžete. Musíte mít akumulační nádrž, pro „uložení“ teplé vody z krbu. Z akumulačky se potom odebírá teplá voda a reguluje se na teplotu pro podlahové vytápění (26-33°C). Zjednodušené schéma http://topeni.jaknadrevostavbu.cz/ .

  8. Lojzík :

    Před nedávnem jsem se také díval na tepelná čerpadlo a musím říct, že mě tento způsob vytápění opravdu zaujal. Je možné použít tento způsob vytápění i v kombinaci s tímto podlahovým vytápěním ? Díky.

  9. admin :

    Nevidím důvod, proč by to nešlo. Ale otázku bych směřoval spíše na dodavatele tepelného čerpadla. Ten musí spočítat výkony atd.

Přidat komentář

  • Fotogalerie

    11images

  • Komentáře

  • Depositphotos
  • CZIN.eu

    Copyright © 2010, Libor Paláček, Jak na dřevostavbu